Učit se vnímat všemi smysly uvnitř sebe i vně.
Film nekončí projekcí, důležitým rozměrem tvorby je pro nás také vztah s divákem. Proto mají naše projekce podobu společných setkání, která nás mohou rozvíjet v umění
jemného rozlišování a jasného vhledu.
Termíny projekcí a workshopů
17.5. 2019 Projekce a beseda k filmu Trojjediná, Praha
30.5. 2019 Příběh placenty & projekce filmu Trojjediná, Kopřivnice
Proč projekce jako setkání?
Je mnoho nástrojů, jak porozumět sobě. Důležitým předpokladem k sebepoznání je naučit se pozorovat a rozlišovat. Každá projekce je jiná a film ožívá s divákem. To, co vidíme vně na plátně, si můžeme přenést dovnitř, a způsobí to určitou proměnu.
Tím, že se naučíme dívat a reflektovat, co nám film zrcadlí, můžeme udělat další krok k poznání sebe sama. Staneme se pozorovatelem příběhu na plátně i svého vlastního životního. Naučme se pozorovat uvnitř sebe i vně a staňme se spolutvůrcem.
Cvičit své smysly, vidět filmem, slyšet filmem, chutnat filmem, dotknout se filmem… dýchat skrze film…
Zrození workshopů
Kreativní proces je podobný procesu porodu, a proto vždy, když se film narodí, něco končí, ale něco nového i začíná. Tak se zrodila myšlenka, až nutkavá potřeba, pečovat o film dál a růst společně s ním. Setkávání nad filmem považuji za příležitost k dospívání, zrání, při kterém je film mostem ke vzájemné komunikaci a poznávání sebe sama.
Velmi často se jako autoři učíme prosazovat svůj názor a úhel pohledu, vytvářet originální dílo, které je výjimečné právě naším rukopisem. Mě baví cesta společného objevování!
Při tvorbě dokumentárních filmů se často ptám a pozoruji. Když dovolíte sobě i ostatním, aby s vámi sdíleli své poznatky, naučíte se toho mnohem víc. Uvidíte najednou v každém z diváků mnoho filmů. Naučíte se opravdu dívat, naslouchat a citlivě vnímat. Teprve tehdy se člověk stává filmařem.
